11) SEMARANG, SINGAPORE A NOVÝ ZÉÉÉÉÉLAND! ;-)

Tak moji milí, ozývám se v plné cestovatelské náladě.

Minulý týden ve čtvrtek jsem po práci vyrazila do Semarangu, kde jsem měla v sobotu 4 hodiny a v neděli 2 hodiny učit na univerzitě a základní škole. 

Cesta do Semarangu proběhla bez sebemenších potíží, 4 hodiny v klimatizovaném vlaku a byly jsme na místě. Cestou jsme s mojí TN manažerkou a její dcerou probraly  všechno možné i nemožné kolem angličtiny. Až jsme byla překvapená, jaké moudra ze mě padají :-D V 8 večer nás její manžel vyzvedl na nádraží a po ubytování v luxusním hotelu jsme vyrazili na večeři do restaurace na nejvyšším kopci, ze kterého byl nádherný noční výhled na osvícené město pod námi. Naprosto jsme se rozplývala...

Semarang je nádherný. Žádná placatá Surabaya, dopravní zácpy a shopping mally, ale krásné kopcovité město, plynulý provoz, staré budovy inspirované nizozemskou architekturou a tolik míst v okolí, které lákají k výletům, kolik si jen můžete přát. Kdybych si znovu mohla vybrat, kam jet na stáž, Surabaya by to rozhodně nevyhrála.

Pátek byl ve znamení učení. Ráno na univerzitě, odpoledne v nemocnici. No, co si budeme povídat, lidi skvělí, ale že jsme začali o hodinu později, než se všichni uráčili dojít, to už asi nemá ani cenu zmiňovat. :-D

Indonésané jsou neskutečně milí a pořád se usmívají, nic je netrápí ani nestresuje. Takže hodina sem, hodina tam. Byla jsem překvapená kolik otázek se mi v první skupině dostalo a jak byli všichni zapálení a aktivní. To je pak radost učit!

Po odpoledním vyučování jsme si odpočinuli na hotelu a večer vyrazili do centra. Prošli pár míst a skočili u budovy, jejíž název znamená v překladu "Tisíc dveří". Je to stará vlaková stanice, neskutečně rozlehlá a podle povídaček byste se měli dopočítat tisíce dveři, pokud byste to zkusili... Podle mého odhadu byste se ale nedopočítali :-D

V sobotu jsem se hezky vyspala, jelikož jsem měla učit až od 12-ti, jeli jsme po snídani na prohlídku čínského chrámu Sam Poo Kong. Nádhera. Ještě nikdy jsem tak rozlehlý areál s čínskými stavbami neviděla a bylo mi řečeno, že se asi ještě rozroste. Symbolické vstupné 20 Kč za to opravdu stálo. Jediné, co mě ten den dost vyčerpávalo bylo dost velké vedro a pražící slunce. Ještě, že auto mělo pořádnou klimatizaci. :-)

Po vyučování, které opět začalo o hodinu později než mělo kvuli meetingu učitelů, jsme se přesunuli do jiného hotelu. Odpočali a večer se mi dostalo překvapení v podobě lístků na místní tradiční divadlo, které jsem chtěla vidět. Po pravdě, tradiční hudba, kostýmy a tance byly velmi působivé a první hodinu jsem si užívala, i když jsem nerozuměla ani slovo, jelikož celé představení bylo ve staré javánštině, které kolikrát nerozumí ani místní. Zbytek představení, kde se jen mluvilo, jsem už jen odseděla, jelikož mi přišlo neslušné odcházet v půlce. No, děti místních to asi taky moc nebavilo, jelikož pro většinu byla větší zábava lítat po divadle sem a tam a dělat psí kusy - Měla jsem chut' se k nim přidat :-D

V neděli jsem sbalily batohy a díky Faře, dceři TN manažerky, vyrazili s jejími kamarády na motorkách k vodopádu, který je asi hodinu od centra Semarangu. Cesta k němu byla dost strmá a přiznám se, že v tomdle podnebí mi dala zabrat. Zato vodopád ale stál. Můj první v životě a doufám, že ne poslední. Cesta zpátky byla ovšem poněkud méně příjemná... Kolem oběda nám totiž začalo pršet - rainy season - nic neobvyklého. Problém ovšem byl, že se z ní stala jedna velká bahnitá klouzačka, takže jsme místy měli co dělat, abychom se vůbec udrželi na nohách a posléze i na zadku :-D Dolů jsme dorazili mokří od hlavy až k patě, zabahnění, ale pořád tak nějak s úsměvem na rtech. Indonésie, žeru tě!

Po převlečení do suchého a obědu ve 4 odpoledne v podobě meat ballů ve vyhlášeném food courtu, jsme jely na autobus, který nás měl odvézt zpět do Surabayai. No, nevyrazily jsme ve 4 odpoledne, ale až v půl 7, takže "doma" jsem byla ve 3 ráno! Co už. Ještě, že jsem nemusela dopoledne učit a mohla jsem s pořádně vyspat. 

Pondělní večer jsem vyrazila na rozlučkovou party Pet'ky z Cito Mallu, které stáž tento týden skončila a posílá provokativní fotky z ráje, kde si válí šunky! Taky už se nemůžu dočka! Včera jsme pro změnu absolvovala noční prohlídku Surabayi na motorce a poprvé viděla tzv. Singapur Surabayi. Paráda! Celá východní část je místem, kde žijí samí boháči. Jsou tu obrovské domy, mrakodrapy, nádherné fontány, sochy, golfová hřiště, bazény, hotely... Úplně jiný svět, až mě oči přecházely. Jedno Surabayi nelze nepřiznat. Projíždění města v noci, když tu všechno svítí, je prostě okouzlující. 

No a ze Singapuru Surabayi do Singapuru jako takového. Wohoooo. Právě jsem ve stádiu balení a zítra v jednu letím směr TOP turistické město/stát (městský stát) 2013!!! Sehnala jsem ubytování přes couchsurfing, takže alespoň ušetřím, jelikož mé úspory se ztenčují rychleji než jsem čekala a konkrétně tento výlet je dost neplánovaný. Ale co. Jsem tu možná jen jednou, tak si je třeba všechno pořádně užít!

No a poslední novinka. Ve středu ráno se spouštěla nová kvota víz na working holiday na Zélandu, a asi mě ten nahoře má rád, protože jsem jedna z těch, která stihla zažádat včas a má dneškem schváleno. Takže za pár měsíce ne zpět do Indonésie, ale vzhůru za ovcema!

Suma sumárum, čeká mě posledních 6 pracovních dní a příští neděli už tradá směr Bali!!!

Cestování zdar!